Stránky

24 června 2015

Hmoždíř dnů

Muž pohybující se plíživým krokem, před sebou tlačíc vozík štěstí s falešně pobrukujícími kolečky.
Jakou melodií se dnes jen rozezní? V jaké tónině se tato chvíle bude odehrávat?
Nikdo nic netuší. Ani on sám. A tak dál svým šouravým krokem postupuje vpřed.
Nic víc než on a jeho zavakuované city. Nepřístupnost, chlad a strohý úsměv.
Prostupuje dál, on a jeho čtyři kolečka, sedícím davem. Vzpomínajíc na mládí a cestování za svou láskou.
To nedávno je tomu tak, když sdělili mu onu větu: "Je nám líto, událo se to dnes v noci. Vaši ženu pokryly vzpomínky věčnosti."

V popel proměnila se jeho přítomnost.
Budoucnost zahlcena mlhou.
Kapičky něčeho, uvnitř ničeho.

"Mohu Vám něco nabídnout? Nechybí Vám něco?"
Ten kdo ptá se starostlivě, tomu chybí něco více než jemně perlivá H2O.
Mnohem víc.