Jednou byla naší přítomností, někdy byla s námi ve dne v noci.
Držela se nás jako klíště a my jsme doufali, že se jednou stane
minulostí. My zapomeneme a budeme žít šťastni jako v pohádce. Jenže
minulost neodchází, ale žije neustále s námi, jen už nesetrvává v
přítomnosti a nešťouchá do nás. To my začínáme rýpat v ní. Přeje si to? A
přejeme si to vůbec my?
Naše přítomné žití navazuje na minulost, ať chceme nebo ne. Neustále bude naší součástí, ať se vztekáme jakkoliv, nepomůže nám to. Ona nikdy neřekne sbohem, ona dělává jednou za čas velké "BAF!" A potom je jen na nás, jak zareagujeme. Může být naším přítelem, pomocníkem, nápovědou nebo zkrátka nesnesitelným šmírákem. To ona čeká až uděláme stejnou chybu, vzpomeneme si na ní a čeká, jak vykročíme dál. Pokud jsme nenapravitelní snílci, bací nás do zad a propadne v pisklavý smích. V onu chvíli my padáme na kolena, kryjeme si dlaněmi obličej a uvnitř nás křičí malé dítě a trhá nás na malé kousky. Papírová skládanka bez návodu, pouze s miliony pokusy. A nikdo nepoví, která varianta se stane správnou, kolikrát narazíme a kolik poodkryjeme slz. Nikdy a nikdo. Nikdy a nic. V tu chvíli chvílí záleží jen na nás a na něm.
Vlastně nikdy nezáleží na minulosti, protože vše se dá změnit. Záleží na lidech a na tom, co se v nich skrývá. O tom jak překvapí, o tom jací jsou. A potom stačí jeden pohled, jedno slovo,... A je vám jasné, že minulost vás v současné chvíli neovlivní. Neodvolíte jí to. Nikdo a nic není kopie, vše co vidíte je originálem. A tak tahle přítomnost se nestane kopií minulosti.
Buďte snílci a blázni. Protože komu patří svět? Žijte a mějte rádi bez ohledu na minulost, protože ona čeká až se bude moci stát minulostí. Ale nedovolme jí to. Zmrazte jí. Všechno bude přítomností, protože krásníé okamžiky a lidi nepouštějme od sebe. Oni za to stojí. A někdy i za mnohem víc. Budoucnost.
Naše přítomné žití navazuje na minulost, ať chceme nebo ne. Neustále bude naší součástí, ať se vztekáme jakkoliv, nepomůže nám to. Ona nikdy neřekne sbohem, ona dělává jednou za čas velké "BAF!" A potom je jen na nás, jak zareagujeme. Může být naším přítelem, pomocníkem, nápovědou nebo zkrátka nesnesitelným šmírákem. To ona čeká až uděláme stejnou chybu, vzpomeneme si na ní a čeká, jak vykročíme dál. Pokud jsme nenapravitelní snílci, bací nás do zad a propadne v pisklavý smích. V onu chvíli my padáme na kolena, kryjeme si dlaněmi obličej a uvnitř nás křičí malé dítě a trhá nás na malé kousky. Papírová skládanka bez návodu, pouze s miliony pokusy. A nikdo nepoví, která varianta se stane správnou, kolikrát narazíme a kolik poodkryjeme slz. Nikdy a nikdo. Nikdy a nic. V tu chvíli chvílí záleží jen na nás a na něm.
Vlastně nikdy nezáleží na minulosti, protože vše se dá změnit. Záleží na lidech a na tom, co se v nich skrývá. O tom jak překvapí, o tom jací jsou. A potom stačí jeden pohled, jedno slovo,... A je vám jasné, že minulost vás v současné chvíli neovlivní. Neodvolíte jí to. Nikdo a nic není kopie, vše co vidíte je originálem. A tak tahle přítomnost se nestane kopií minulosti.
Buďte snílci a blázni. Protože komu patří svět? Žijte a mějte rádi bez ohledu na minulost, protože ona čeká až se bude moci stát minulostí. Ale nedovolme jí to. Zmrazte jí. Všechno bude přítomností, protože krásníé okamžiky a lidi nepouštějme od sebe. Oni za to stojí. A někdy i za mnohem víc. Budoucnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat